Odvaha zakřičet! • Vánoční hra – vypravte se s dětmi na poušť! • Editorial • Víkendovka v Úštěku • Pozvánka na Štěpána k vinohradským • Obchůdek Jednoho světa ve sboru • Přespávačka dětí v Murmanské • Tajmlajna 12.–14. 1. 2024 • Maraton dopisů Amnesty International • Báječněj Bál • Zpráva z mimořádného sborového shromáždění • Zprávy z 57. konventu ČCE • Evangelické středisko v Chotěboři v září • Recept: Išlské koláčky
Kliknutím na obrázek titulní stránky Katakomb (↓) si můžete stáhnout jejich pdf verzi.
Milí přátelé, od ledna 2024 nastoupí jako seniorátní farář na 0,3 úvazek nám dobře známý farář Josef Bartošek. Občasně se s ním od ledna setkáte i při programu našeho sboru. Poprosil jsem ho už teď o text do Katakomb. Nakonec je z toho úvodní netypické adventní, ale důležité zamyšlení prosincových Katakomb.
Milí přátelé,
Mark Twain v povídce Tajemný cizinec popisuje fiktivní příběh ze středověku. Několik dětí navštíví ďábel, provádí je po světě a ukazuje jim, jak je svět špatný a že pro člověka je nejlepší, aby byl mrtvý, nebo blázen, který neví, co se kolem něj děje. Náhle přichází na místo, kde se chystá kamenování čarodějnice. Všichni na ni házejí kamení, žena naříká, prosí o milost, ale marně. Nakonec ji ubijí. Když je pak ďábel s dětmi sám, ptá se jich, proč házely, vždyť přeci nevěří v její vinu. Děti se brání: všichni házeli, bály jsme se, že budeme podezřelé…A víte, kolik lidí věřilo v její vinu, ptá se dětí ďábel?...Ani jeden!
Ale nejsme už v tak úplném středověku, a tak jsem na filmáči pouštěl italský film ze sedmdesátých let: Krásná země. Crazy komedie, s jasným vážným poselstvím. Ital, který byl řadu let v cizině se vrací domů. Mezi tím se jeho země totálně proměnila. Ovládá ji mafie a anarchistická mládež. Restaurace jsou prázdné, lidé se bojí vycházet na ulici. Jednoho večera to náš hrdina nevydrží a vyrazí ven. Jde a mluví k temným oknům. Tak rozsviťte, nebojte se. Já vím, že tam jste. Vždyť jste úplně stejní moulové, jako jsem já, tak pojďte dolů, popovídáme si, projdeme se spolu, zajdeme na sklenku…A jak jde, okna se začínají rozsvěcovat, lidé je váhavě otevírají, první odvážlivci nesměle vycházejí na ulici, začíná se ozývat hudba a pak už se valí nezadržitelný proud. A do toho anarchistické rádio hlásí, že holka, která našeho hrdinu zneužila jako sexuální nástroj, když ležel v nemocnici se zlomenou nohou a nemohl se hnout, že porodila dítě. A tak se nakonec uprostřed ulice potkávají světy, které si zdánlivě nemohly rozumět…a to všechno jenom proto, že náš hrdina nemlčel.
Církev by také neměla mlčet. Vlastně ne. Znovu. My bychom neměli mlčet. Taky ne. Ještě jinak. Já bych neměl mlčet! Neměl bych mlčet tam, kde se děje křivda, kde se někomu ubližuje; zkrátka, kde je něco špatně. Protože se může ukázat, že to cítíme všichni podobně a jenom ze strachu nebo pohodlnosti nebo jenom se nám prostě do toho nechce jít jako první¬-že jsme vlastně všichni podobní moulové a když aspoň jeden bude mít odvahu zakřičet: král je nahý, tak se prolomí ta bariéra strachu a třeba se i ty naše protikladné světy potkají a my poznáme, že vedle sebe můžeme všichni v míru žít. Protože: do třetice-všichni jsme stejní moulové; děti Boží obdařené láskou našeho Otce. A co my na to? Jak odpovíme? No, to záleží na každém z nás.
Josef Bartošek, starší
Zveme vás na tradiční vánoční hru dětí v divadle Mana. I letos se sejdeme v neděli 17.12. v 10.30 v divadle Mana na Vršovickém náměstí! A i letos po představení bude podivadelní posezení s občerstvením, které budou tvořit přinesené dobroty. Tady prosba směřuje na vás, kteří se chystáte přijít. Přibalte si na cestu do divadla něco z vánočního cukroví, salátu, many či křepelek! Společně to pak sníme :-). Děkujeme vám moc!
Nezapomeňte vzít do divadla i přátele, příbuzné, prostě všechny, kteří by se chtěli dozvědět něco o vánocích trochu jinak. Děti pilně cvičí.
Děkujeme Míše Otterové za napsání scénáře a Báře Masopustové, Ivě Šípkové, Jitce Černošové a Vojtovi Radovi za nacvičování s dětmi. Jankovi a Anežce Šilarové za hudební doprovod! Je to letos opravdu velká výprava, která se do nacvičování zapojila. Zkoušíme také nosnost našich nových prostor v Murmanské. Zatím se více než osvědčují.
Marika Vojtíšková a Matěj Opočenský
Milí čtenáři, vítám vás na začátku a na konci roku, to proto, že církevní rok právě začal adventem a ten kalendářní právě končí. O koncích a především začátcích jsou i různé příspěvky v tomto čísle.
Začalo se leccos.
V listopadu zasedal poprvé 57. konvent. Začalo setkávání starších dětí a mladších konfirmandů ze čtyř různých sborů, tentokráte v Úštěku.
V prosinci budou na Vinohradech společné štěpánské bohoslužby a uvidíme, jaký ohlas budou mít, třeba z toho vznikne pěkná tradice.
Díky mimořádnému sborovému shromáždění pak budeme moci začít s rekonstrukcí Murmanské.
Brzy skončí nacvičování vánoční hry. Přijďte do divadla Mana a pozvěte i další.
O začátku a konci bude i lednová víkendovka pro konfirmandy, doufejme, že jich povede co nejvíc.
Jsou ale i stálice sborového života, chystáme opět psaní dopisů Amnesty International, v září proběhla dovolená pro seniory v Chotěboři a zveme vás na ples nejenom pro mládež Báječnej bál.
Ať už pro vás tento čas bude znamenat konec něčeho starého nebo začátek něčeho nového, tak vám příjemné a požehnané přicházející chvíle přeje
Marika Vojtíšková
Pozvánka na Štěpána k vinohradským
Rozpis adventních a vánočních bohoslužeb naleznete v programu, ale o jedné novince bych chtěl napsat více zde. Na popud Matěje Chába (vinohradského presbytera a výpomocného kazatele), který u nás bude kázat 10.12., jsme se rozhodli uspořádat letos poprvé společné štěpánské bohoslužby 26.12. Začnou jak jsme zvyklí v 9.30. Je to příležitost, jak se potkat s vinohradskými a znovu navázat na spolupráci, která v minulosti probíhala. Nečekáme davy, ale milé bohoslužebné shromáždění to zas ano. Adresa je Korunní 60, Praha 2.
Bohoslužby budou v režii výpomocných kazatelů, já se nechám jimi zapojit, jak budou potřebovat.
Matěj Opočenský
Začátkem listopadu proběhla akce čtyř sborů (Vinohrady, Žižkov II, Jarov a Vršovice) pro starší děti a konfirmandy v Úštěku. Report z postele o akci napsala farářka Lenka Ridzoňová, která těsně před odjezdem dostala covid. Děkujeme za možnost zveřejnění i v našich Katakombách.
Asi před půl rokem přišla žižkovská farářka Olina Mrázková s nápadem uspořádat několik společných víkendů pro konfirmandy z několika nedalekých sborů, konkrétně z Žižkova 2 a Žižkova 1, Vinohrad, Vršovic a Jarova. (mimochodem už několik let tyto sbory konají společné bohoslužby o první a poslední prázdninové neděli, některé z nich i častěji)
Na začátku září jsme se my čtyři faráři (2 farářky a 2 faráři) sešli nad kalendářem a trochu složitě hledali společné víkendy. Do diářů jsme si pak poznačili víkend první listopadový a třetí březnový.
A začali konfirmandům říkat, co je čeká a že by určitě měli jet.
Tématem prvního listopadového víkendu byla práce s informacemi, rozlišování fake-news od toho, čemu věřit. Ale hlavně šlo o to být spolu, seznámit se, mluvit, zpívat,…
Já sama jsem den před odjezdem onemocněla covidem, takže jsem svou účast s lítostí odpískala, ale s vděčností a radostí přenechala jarovskou šestku konfirmandů svým milým farářským kolegům Olině Mrázkové, Zdeňkovi Šormovi, Matějovi Opočenskému a žižkovské vikářce Elišce Vančové, a vzpomínala na ně z postele.
Zdeněk Šorm vytvořil tabulku hodnocení víkendovky, kterou mohli konfirmandi následně vyplnit. Požádala jsem o vyplnění i jarovské a výsledek mne potěšil. Stejně jako jejich, místy hodně překotné, vyprávění, co se o víkendu vlastně dělo.
Před víkendem se mě někdo z konfirmandů ptal, zda budou mít někdy i osobní volno. I na to došlo. A večer bez večerky byl většinou přítomných hodnocen kladně. Hrála se „flaška“ a „vařily lektvary“. Podrobnosti neznám.
Co jsem se dověděla z tabulky hodnocení programu? Bydlení na úštěcké faře je super. Akorát první noc trochu zima. A pak taky je ve dveřích na záchod škvíra, kudy se špehuje. Výlet byl skvělý, cesta na Helfenburg trochu bahnitá, okolní krajina krásná. Večerní film Arkangel někoho vede k tomu, aby se díval na další díly. Nedělní bohoslužby v Chotiněvsi dostaly hodnocení asi 90%. Nejhorší byla jízda autobusem.
A na konci otázka: proč to není častějc a na více dní?
Lenka Ridzoňová
V pátek a sobotu 24. a 25. jsme s menšími dětmi uspořádali přespávačku v Murmanské. Účast byla menší, čtyři mušketýrky Líza, Ema, Bára, Sára a jeden mušketýr Vítek.
Tématem byla udatná a spravedlivá včela, tedy soudkyně Debora. Její příběh jsme si večer ztvárnili za pomoci vlastnoručně vyrobených postaviček Debory, Jáel, Báraka, Sísery a bezejmenných vojáků obou armád. Děti nakreslily i válečné vozy, palmy a stany, a tak jsme měli situaci jak na dlani. Během večera jsme stihli si zahrát několik her, a přečetli pohádku. V noci pak ještě pokračovalo šeptání a povídání ve spacácích, takže jsme šli spát poměrně pozdě.
To nám ale nezabránilo vstát druhý den ráno včas a vyběhnout do mrazivého rána s prvním letošním sněhem. Rozcvičku jsme měli na trampolínovém hřišti a také hraje se tam stihli mírně zkoulovat. Posnídali jsme donesené buchty a začali si povídat o Debořině příběhu, o odvaze a o tom, že Hospodin nám s ní může pomoci.
Pak jsme se vypravili na výlet na Závist. Popojeli jsme vlakem na Jarov a šplhali jarovským údolím až nahoru, cesta to byla moc hezká. Během ní jsme si užili první letošní sníh, oč težší bylo ho sesbírat a vytvořit celou kouli, tím větší radost byla po někom ji hodit. Na vrcholku kopce pak zájemci vyšplhali na rozhlednu (je pořádně vysoká, tak není divu, že se toho někteří zalekli), ti na zemi vytvářeli z přítomných kamenů stavby. Pak už jsme zamířili dolů do civilizace, ještě jednou, neplánovaně, jsme se po cestě zastavili a inspirováni okolím vyrobili další přístřešek z větví. Cesta zpátky vlakem byla bez zpoždění, tak jsme mohli vytvořit oslavné slogany pro Deboru a Báraka, zahrát si nějakou hru a zazpívat naposledy písničku Vzdejme panu díky, které jsme se dobře naučili.
Děkujeme i všem maminkám a tatínkům, kteří nám přinesli kus buchty k snídani, byly moc dobré a ještě zbylo na občerstvení pro nedělní herce.
Tajmlajna 12.-14.1.2024
Na lednovou víkendovku pro konfirmandy SKOROplantážníky zveme všechny, kteří navštěvují, nebo by mohli navštěvovat páteční setkání
konfirmandů.
Bavit se budeme o náročných věcech, o narození a smrti a čase předtím a čase potom.
Tím uzavřeme celek vyznání víry, o kterém jsme se tento půlrok bavili.
Zároveň se také pobavíme, jak moc směřujeme ke konfirmaci, která by proběhla 7.4.2024.
Pojeďte s námi do Libčic nad Vltavou o víkendu 12.-14. ledna 2024. Bude to stát za to!
I v letošním roce se připojíme k Maratonu psaní dopisů Amnesty International. Cílem této akce je pomoci nespravedlivě pronásledovaným či vězněným lidem, a to prostřednictvím ručně psaných dopisů, které mají i v dnešní době velkou sílu. Dopisy budeme psát společně vždy po bohoslužbách 3. a 10. prosince, případně můžete donést i již napsané dopisy.
Pro Českou republiku je každoročně vybráno šest případů z různých zemí světa a různého
tematického zaměření. Letos je možno podpořit např. pronásledované lidskoprávní aktivisty ze Spojených arabských emirátů a z Tuniska, původní obyvatele Austrálie, bojující za své domovy ohrožené stoupající hladinou oceánu vlivem klimatické změny, nebo také příslušníky Rohingů, kteří se snaží dosáhnout odškodnění od společnosti Meta (provozovatele sociální sítě Facebook) za podíl na koordinovaném šíření nenávisti a násilí vůči této etnické menšině. Bližší informace o těchto i dalších pronásledovaných lidech naleznete na letáku vloženém do Katakomb a zejména na webové stránce: maraton.amnesty.cz
Dopisy je nejlepší psát vlastní rukou, protože takové dopisy mají větší váhu, působí autentičtěji a odlišují Maraton od běžných petic. Jako obvykle budou připraveny vzory dopisů. Adresáty dopisů bývají zpravidla vlády či úřady zemí, ve kterých je nespravedlivě vězněn či jinak pronásledován někdo z vybraných obránců lidských práv. Další zajímavou možností je také napsat přímo pronásledovanému člověku, vyjádřit solidaritu a povzbudit jej. Dle zkušeností pracovníků AI i jen fakt, že určitému vězni přichází množství dopisů z celého světa, může vést k lepšímu zacházení ze strany personálu.
Napsané dopisy hromadně odešleme, budeme rádi za váš příspěvek na poštovné. Dopisy je samozřejmě možné napsat i doma a sami je poslat. Jen nám dejte vědět, že jste tak učinili abychom mohli AI informovat, kolik dopisů se zhruba poslalo.
Obchůdek Jednoho světa ve sboru
V neděli 10. prosince přivítáme v našem sboru obchůdek Jednoho světa. Nabízí fair-tradové produkty z celého světa za dostupnou cenu. Kávu z něj (tu červenou se lvem) můžete potkat a zakusit ze sborového kávovaru, zdá se mi, že je výborná.
Pokud zmíněnou neděli dpoledne nemůžete přijít, zastavit se můžete v týdnu v samotném obchůdku na Koruní 60 (u Vinohradského sboru) od 10:30 do 18:00, třeba náušnicemi z Capizu potěšíte lecjakou sběratelku náušnic. Příznivci mihotavého světla v něm najdou svíčku, ze které pak může být i stínítko. Přiznivci sladkostí ocení dobré čokolády nebo kakao, milovníci čajů pak pestrý výběr černých, zelených nebo roiboosu.
Po roce můžete opět zavídat do KC Zahrada, které se letos promění v Rozdělovací třídu – konec Druhé strany, bránu do světa Stínadel! Hudbu Caktusu showband bude střídat píseň Vontů, ale i veselé zpěvy našich známých hlasů – Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky.
Fanoušci Foglarových hrdinů se mohou těšit na vše, co patří ke každému Báječnému bálu. Jen co si Rychlonožka přilepí vousy a trochu se oblékne, opona odhalí třeskutě vtipné moderátory, nevídaná taneční čísla, výuku tance, fotokoutek nebo tombolu!
Chybět nebude ani soutěž o nejlepší kostým – nechte tedy popustit uzdu své fantazii a přijďte převlečeni za svou oblíbenou postavu! Ať už se jedná o Maxmiliána Drápa, Dlouhé bidlo nebo Široka, starou Jeremiášku, Vlastu či Alžbětinu Prknářovou alias Haha Bimbi!
Rychlé šípy mají dobrá srdce! Výtěžek plesu letos poputuje na vybraný projekt Skautské nadace Jaroslava Foglara, která je rovněž partnerem plesu!
Číslované lístečky je možné koupit v předprodeji u členů SOMu, nebo od 27. listopadu v knihkupectví Kalich za 250 Kč. Na místě za lístek zaplatíte 350 Kč. Všechny platby jsou možné v hotovosti, nebo prostřednictvím QR kódu. Pokud byste lístky rádi zaplatili on-line, stačí vyplnit formulář na odkaze https://forms.gle/kZ7hPGiT3AQ6k9tPA, objednat požadovaný počet vstupenek a zaplatit příslušnou částku na náš účet!
Akci zaštiťuje Sdružení evangelické mládeže, Skautská nadace Jaroslava Foglara a Ochranný svaz autorský - OSA.
V Praze dne 12. 11. 2023 se uskutečnilo mimořádné sborové shromáždění týkající se uvolnění peněz na rekonstrukci prostoru v Murmanské. Program byl následující:
Položka |
částka |
Poznámka |
Podlahová krytina |
-54 000,00 Kč |
už je koupená |
Stavební úpravy |
-682 560,00 Kč |
kvalifikovaný odhad stavební firmy |
Zařizovací předměty |
-100 000,00 Kč |
dveře, nábytek (odhad) |
Grant - stavební práce |
150 000,00 Kč |
|
Grant - zařizovací předměty |
80 000,00 Kč |
|
Jablíčkov - zařizovací předměty |
47 000,00 Kč |
|
Rozdíl |
-559 560,00 Kč |
Jaroslav F. Pechar
Vážení a milí přátele,
většina z vás jistě v Chotěboři byla, ať na rekreaci rodičů či prarodičů s dětmi, s mládeží, anebo při jiné příležitosti. Já bych vás chtěla seznámit s průběhem rekreace seniorů, kterou jsme absolvovaly, 4 seniorky z našeho sboru, na začátku září t.r. V tomto termínu se rekreace zúčastňujeme již řadu let. Zatímco turnus před prázdninami pořádá Pražský seniorát pro seniory z Prahy, termín po prázdninách zjišťuje Chrudimský seniorát a účastní se ho senioři od Aše až po Vsetín. A to je dobře. Seznamujeme se s nově příchozími a jako „staré známé“ pak vítáme ty, kteří jezdí pravidelně. Pevný program je stravování - snídaně, oběd, večeře. Před snídaní nepovinná rozcvička. Po snídani i po večeři pobožnost, v neděli bohoslužba s Večeří Páně.
Připravený program není povinný. Kulturní program připravuje již mnoho let br. J. Bodeček ze Svitav. Jsou to kromě koncertů a večerních programů vycházky do blízkého okolí a středeční celodenní výlet po památkách a přírodních a j. zajímavostech. Na nedělní odpoledne nám připravil koncert pěveckého sboru s několika muzikanty. Zazpívali nám připravené písně a potom společně a s chutí jsme zpívali písně ze zpěvníku Svítá. V pondělí večer přišel pravidelný přednášející, vedoucí Správy CHKO Železné hory, Mgr. Vlastimil Peřina, který je naším spolehlivým a oblíbeným partnerem; již několik let nám promítá a zajímavě vypráví o přírodě, nejen Železných hor. Tentokrát nás seznámil se zážitky z CHKO v jižním Portugalsku, kam se letos vypravil se skupinou ochránců přírody sledovat ptactvo. Další večer nám promítali a vyprávěli manželé Ženatí o své cestě po západě USA, Kalifornii, Utahu a dal.
Jeden večer jsme shlédli zajímavý dokument o přírodě Železných hor, který nám poskytl také Mgr. Peřina.
Poslední večer byl společenský, s příspěvky účastníků, s tombolou a zpíváním. Jedno dopoledne je vždy věnováno výtvarné a j. tvorbě.
Jednou z vycházek byla cesta podél kamenitého potoka a údolím řeky Doubravy k Hornímu mlýnu. Cestou jsme viděli množství pokácených stromů v důsledku napadení kůrovcem. Protože jde o nepřístupný terén se strmými stráněmi, bylo prý rozhodnuto, že stromy v CHKO nebudou odklízeny, ale ponechány času. Další vycházka byla na hřbitůvek k náhrobkům Dobrzenských, majitelů zámku a další - procházka zámeckým parkem. Možnost návštěvy parku, uzavřeného veřejnosti, vyjednal br. Bodeček s majitelem zámku. Podařilo se mu také sehnat klíč od stále uzavřené kaple sv. Anny, ležící asi 1,5 km od ES. Mohli jsme tedy prvně shlédnout její zrestaurovaný interiér. Celodenní výlet, při kterém nás Mgr. Peřina provázel svým výkladem, nás zavedl nejprve do Slatiňan, evangelického kostela. Je to nevelký funkcionalistický objekt, otevřený v r.1935, s příjemným interiérem, který však církev musí pro malou návštěvnost a problémy s udržováním nabídnout městu k využití pro kulturní účely. Zajímavá byla návštěva vodní elektrárny Práčov, se strojovnou a rozvodnou. Je to malá vodní elektrárna s výkonem 9.75 MW, patřící k nejvýkonnějším v ČR, vzdálená asi 2 km od vodního díla Křižanov; to bylo postavené v letech 1947-53 na řece Chrudimce. Voda z Křižanovské přehrady se přivádí raženým přivaděčem do vodní vyrovnávací věže, která pracuje na principu spojených nádob. Železobetonová věž kruhového průřezu, vysoká 58 m, umístěná na kopci v Práčově, chrání přivaděč před nárazy tlaku vody. Z ní voda teče 2m širokým ocelovým potrubím přivaděče a rozbíhá lopatky Francisovy turbíny. V r. 2001 byla elektrárna modernizována. Vyslechli jsme si zajímavý výklad a podívali se i do podzemí k turbíně. Zaujala nás též návštěva revitalizované bývalé Kochánovské střelnice lidových milicí. Na celém rozlehlém území, odvodněném a zničeném za totality, provádějí ochránci přírody úspěšné, ale po všech stránkách náročné kroky k revitalizaci – obnově meandrujícího potoka, odstranění meliorací a návratu vody a živočichů do krajiny. Pomáhají při tom i skauti, kteří také využívají jeden ze stávajících objektů. Mgr. Peřina zdůrazňoval důležitost přerušování a odstraňování meliorací, prováděných za totality na většině území
republiky, které jsou jednou z hlavních příčin sucha.
Navštívili jsme dále přírodní památku Na Skalách, geologickou zajímavost, která dokládá druhohorní mořský příboj u nás a konečně Třešňovku a Vrchlického návrší nad Slatiňany, kam básník rád chodíval a užíval si výhledů do kraje. Je tam i pamětní deska s reliéfní podobiznou Jaroslava Vrchlického.
K úspěšnému a příjemnému průběhu celého týdne vydatně přispěli manželé Ženatí, když sestra Daniela Ženatá byla prvně vedoucí celého pobytu. A nesmím zapomenout ani na br. Mgr. Libora Chaloupku Ph.D., faráře FS ČCE v Bučině, který věnoval velkou péči přípravě všech pobožností a nedělní bohoslužby, ani na kolektiv kuchyně, který vydatně a chutně zásoboval naše žaludky.
Pobyt, s pomocí ostatních bratří a sester, zvládli a užívali si i tři nevidomí a několik účastníků, kteří mají problém s chůzí.
Jarmila Radová
Tyhle oblíbené cukrovinky pocházejí z rakouského Bad Ischlu. Poté co je zdejší cukrář představil v roce 1958 na světové výstavě v Bruselu, zdomácněly i u nás. (2 plechy, příprava 1,5 hodiny, odležení přes noc)
220 g hladké mouky
150 g změklého másla
30 g kakaa
80 g cukru moučka
40 g mletých vlašských ořechů
½ lžičky citronové kůry
větší špetka mleté skořice
1 žloutek
2 lžíce meruňkového džemu + na namazání
70 g cukru moučka
3 lžíce tuzemáku
1 lžíce vanilkového cukru
60 g mletých lískových oříšků
1 lžíce másla
1 žloutek
vlašské ořechy
100 g hořké čokolády
1 lžíce másla
Za recept děkujeme Hance Hynais,
šéfredaktorce Ireceptáře!